Compliance program Mekr's

Etický kodex společnosti MEKR´S s.r.o.

I.

Korupce a střet zájmů

  1. Pojem korupce není českým právním řádem definovaný, přesto lze mezi korupční trestné činy ve smyslu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, řadit zejména přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímé úplatkářství (§ 333), pletichy v insolvenčním řízení (§ 226), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže [§ 248 odst. 1 písm. e)], sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 odst. 1 a 3), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži [§ 257 odst. 1 písm. b) a c)], nebo pletichy při veřejné dražbě [§ 258 odst. 1 písm. b) a c)]. K trestným činům, které mají znaky korupčního chování v určitých zvláštních situacích, lze řadit také například trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 a § 221) a zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255).
  2. V souvislosti s korupcí se často hovoří o střetu zájmů. Zájmy se v tomto kontextu rozumí:
    • na jedné straně zájmy osobní (soukromé), přičemž osobním zájmem je takový zájem, který přináší subjektu tohoto zájmu osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu,
    • na druhé straně zájmy firemní, veřejné apod., které jsou subjekty osobních zájmů povinny z titulu svého postavení nebo funkce prosazovat nebo hájit.
  3. Skutečnost, že existuje možný střet zájmů, automaticky nevylučuje třetí stranu ze vztahů k firmě. Dojde-li ovšem ke střetu firemního zájmu se zájmem osobním, nesmí subjekt těchto zájmů upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je povinen prosazovat a hájit. Současně ovšem musí být z dané situace zjevné, že tato třetí strana nezískala v důsledku svého vztahu se zaměstnanci společnosti MEKR´S s.r.o. jakoukoliv výhodu. Z tohoto důvodu se pro situace, kdy hrozí střet zájmů, stanoví zpravidla následující postupy:
    • dotčení zaměstnanci jsou povinni v maximální možné míře povolené zákonem hlásit svým nadřízeným situace vedoucí ke vzniku skutečného či domnělého střetu zájmů;
    • nadřízení dotčených zaměstnanců pak odpovídají za vyřešení skutečného či domnělého střetu zájmů;
    • osoba, která je ve střetu zájmů, se nesmí účastnit nebo být jiným způsobem zapojena do rozhodování, kterého se střet zájmů týká;
    • vyřešení střetu zájmů musí být řádně zdokumentováno.

II.

Cíle protikorupčního úsilí

  1. Cílem protikorupčního úsilí je zajistit prostředí, v němž je odmítáno korupční jednání a je zdůrazňována ochrana majetku.
  2. Mezi systémové podmínky k dosažení cíle patří organizační přehlednost, vhodně nastavené odpovědnostní vztahy, dobrá interní i externí komunikace a celková transparentnost některých procesů. Dále je velmi podstatné, aby všichni zaměstnanci MEKR´S s.r.o. dodržovali právní předpisy a interní dokumenty, byli znalí důležitosti etických zásad při výkonu práce a dodržovali je.
  3. Součástí systematického vzdělávání zaměstnanců v oblasti programu Compliance je nutno chápat též problematiku boje s korupcí. Za tím účelem je třeba proškolit:
    • MEKR´S s.r.o. při nástupu do pracovního poměru;
    • zaměstnance MEKR´S s.r.o. zastávající místa se zvýšeným rizikem vzniku korupce;
    • vedoucí zaměstnance (prohloubení jejich schopnosti včas identifikovat znaky korupčního jednání či prostředí a přijímat ve vlastní působnosti adekvátní opatření k jejich minimalizaci).

III.

Kontrolní mechanismy

  1. Pravidelné testování kontrolních a řídících mechanismů v oblastech významného korupčního rizika je důležité proto, aby se zjistilo, jak jsou tyto mechanismy účinné pro identifikaci a odhalování korupčního jednání.
  2. Společnou povinností Compliance managera a vedení společnosti musí být vedení seznamu míst se zvýšeným rizikem vzniku korupce, přehledů činností s reálným nebezpečím vzniku korupce a opatření k jejímu zamezení.

IV.

Protikorupční opatření

  1. Konkrétním cílem v této oblasti je minimalizovat ztráty způsobené korupčním jednáním a zabránit opakování obdobného korupčního scénáře. Důkladná analýza příčin vzniku korupčního jednání se považuje za zásadní pro posílení preventivních mechanismů, které sníží riziko opakovaného výskytu korupce.
  2. Cílem opatření musí být to, aby nejen zaměstnanci MEKR´S s.r.o. měli zaručeno právo podat stížnosti, návrhy, podněty a jiná podání upozorňující na jednání v rozporu s právními předpisy či interními normami nebo upozorňující na neetické jednání či navrhující opatření ke zlepšení.
  3. opatřeními se rozumí úprava vnitřních předpisů, přijímání disciplinárních opatření, řešení vzniklých škod a informování zaměstnanců MEKR´S s.r.o. o krocích, které byly v souvislosti s potvrzeným protikorupčním, ale i neetickým či protiprávním jednáním podniknuty (včetně vyvození odpovědnosti a náhrady škody).
  4. Management MEKR´S s.r.o. deklaruje svoji připravenost v případě zjištění pochybení přijmout adekvátní nápravná opatření.
  5. Základním pilířem protikorupčních opatření je to, že každý vedoucí zaměstnanec MEKR´S s.r.o. kvantitativně i kvalitativně vyhodnocuje plnění povinností vyplývajících z protikorupčních opatření, účinnost jejich plnění, implementaci opatření k nápravě, popřípadě navrhuje aktualizaci Etického kodexu či protikorupčních opatření.

V.

Indikátory korupčního jednání

  1. Indikátory korupčního jednání jsou náznaky a varovné signály upozorňující na možnost výskytu korupčního jednání. Jejich vyšší přítomnost není ještě žádným důkazem, ale měla by vést ke zvýšené pozornosti managementu a všech zaměstnanců MEKR´S s.r.o.
  2. Obecné varovné signály korupčního jednání jsou:
    • vedlejší zaměstnání bez příslušného souhlasu nebo oznámení;
    • odmítání kariérního postupu mimo stávající pracovní zařazení, odpor proti změně úloh nebo přeložení, zvláště pokud jsou spojeny se zlepšením nebo alespoň s vyhlídkou na zvýšení platu;
    • obcházení nebo „přehlížení“ předpisů;
    • odchylky od transakčních a operačních postupů a jejich následné dokumentace;
    • nereagování na podezřelé momenty a události nebo tolerance protiprávního jednání;
    • časté osobní kontakty mezi zaměstnancem a protistranou, jíž se rozhodovací činnost týká;
    • chybějící konflikty s protistranami tam, kde obvykle vznikají;
    • jednání vycházející vstříc protistranám;
    • pohostinnost od třetích osob (zvláštní podmínky při nákupu, poukazy do restaurací a obchodů, pozvání na soukromé nebo obchodní akce obchodních partnerů);
    • chybějící kontrola na místech, kde existuje riziko korupčního jednání;
    • ústní dohody namísto písemných ujednání, chybějící auditní stopa dokládající postup ve věci;
    • koncentrace úkolů na jednu osobu;
    • nedostatečná transparentnost.

Základní zásady protikorupčního jednání

I.

Korupce a střet zájmů

  1. Pojem korupce není českým právním řádem definovaný, přesto lze mezi korupční trestné činy ve smyslu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, řadit zejména přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímé úplatkářství (§ 333), pletichy v insolvenčním řízení (§ 226), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže [§ 248 odst. 1 písm. e)], sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 odst. 1 a 3), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži [§ 257 odst. 1 písm. b) a c)], nebo pletichy při veřejné dražbě [§ 258 odst. 1 písm. b) a c)]. K trestným činům, které mají znaky korupčního chování v určitých zvláštních situacích, lze řadit také například trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 a § 221) a zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255).
  2. V souvislosti s korupcí se často hovoří o střetu zájmů. Zájmy se v tomto kontextu rozumí:
    • na jedné straně zájmy osobní (soukromé), přičemž osobním zájmem je takový zájem, který přináší subjektu tohoto zájmu osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu,
    • na druhé straně zájmy firemní, veřejné apod., které jsou subjekty osobních zájmů povinny z titulu svého postavení nebo funkce prosazovat nebo hájit.
  3. Skutečnost, že existuje možný střet zájmů, automaticky nevylučuje třetí stranu ze vztahů k firmě. Dojde-li ovšem ke střetu firemního zájmu se zájmem osobním, nesmí subjekt těchto zájmů upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je povinen prosazovat a hájit. Současně ovšem musí být z dané situace zjevné, že tato třetí strana nezískala v důsledku svého vztahu se zaměstnanci společnosti MEKR´S s.r.o. jakoukoliv výhodu. Z tohoto důvodu se pro situace, kdy hrozí střet zájmů, stanoví zpravidla následující postupy:
    • dotčení zaměstnanci jsou povinni v maximální možné míře povolené zákonem hlásit svým nadřízeným situace vedoucí ke vzniku skutečného či domnělého střetu zájmů;
    • nadřízení dotčených zaměstnanců pak odpovídají za vyřešení skutečného či domnělého střetu zájmů;
    • osoba, která je ve střetu zájmů, se nesmí účastnit nebo být jiným způsobem zapojena do rozhodování, kterého se střet zájmů týká;
    • vyřešení střetu zájmů musí být řádně zdokumentováno.

II.

Cíle protikorupčního úsilí

  1. Cílem protikorupčního úsilí je zajistit prostředí, v němž je odmítáno korupční jednání a je zdůrazňována ochrana majetku.
  2. Mezi systémové podmínky k dosažení cíle patří organizační přehlednost, vhodně nastavené odpovědnostní vztahy, dobrá interní i externí komunikace a celková transparentnost některých procesů. Dále je velmi podstatné, aby všichni zaměstnanci MEKR´S s.r.o. dodržovali právní předpisy a interní dokumenty, byli znalí důležitosti etických zásad při výkonu práce a dodržovali je.
  3. Součástí systematického vzdělávání zaměstnanců v oblasti programu Compliance je nutno chápat též problematiku boje s korupcí. Za tím účelem je třeba proškolit:
    • zaměstnance MEKR´S s.r.o. při nástupu do pracovního poměru;
    • zaměstnance MEKR´S s.r.o. zastávající místa se zvýšeným rizikem vzniku korupce;
    • vedoucí zaměstnance (prohloubení jejich schopnosti včas identifikovat znaky korupčního jednání či prostředí a přijímat ve vlastní působnosti adekvátní opatření k jejich minimalizaci).

III.

Kontrolní mechanismy

  1. Pravidelné testování kontrolních a řídících mechanismů v oblastech významného korupčního rizika je důležité proto, aby se zjistilo, jak jsou tyto mechanismy účinné pro identifikaci a odhalování korupčního jednání.
  2. Společnou povinností Compliance managera a vedení společnosti musí být vedení seznamu míst se zvýšeným rizikem vzniku korupce, přehledů činností s reálným nebezpečím vzniku korupce a opatření k jejímu zamezení.

IV.

Protikorupční opatření

  1. Konkrétním cílem v této oblasti je minimalizovat ztráty způsobené korupčním jednáním a zabránit opakování obdobného korupčního scénáře. Důkladná analýza příčin vzniku korupčního jednání se považuje za zásadní pro posílení preventivních mechanismů, které sníží riziko opakovaného výskytu korupce.
  2. Cílem opatření musí být to, aby nejen zaměstnanci MEKR´S s.r.o. měli zaručeno právo podat stížnosti, návrhy, podněty a jiná podání upozorňující na jednání v rozporu s právními předpisy či interními normami nebo upozorňující na neetické jednání či navrhující opatření ke zlepšení.
  3. opatřeními se rozumí úprava vnitřních předpisů, přijímání disciplinárních opatření, řešení vzniklých škod a informování zaměstnanců MEKR´S s.r.o. o krocích, které byly v souvislosti s potvrzeným protikorupčním, ale i neetickým či protiprávním jednáním podniknuty (včetně vyvození odpovědnosti a náhrady škody).
  4. Management MEKR´S s.r.o. deklaruje svoji připravenost v případě zjištění pochybení přijmout adekvátní nápravná opatření.
  5. Základním pilířem protikorupčních opatření je to, že každý vedoucí zaměstnanec MEKR´S s.r.o. kvantitativně i kvalitativně vyhodnocuje plnění povinností vyplývajících z protikorupčních opatření, účinnost jejich plnění, implementaci opatření k nápravě, popřípadě navrhuje aktualizaci Etického kodexu či protikorupčních opatření.

V.

Indikátory korupčního jednání

  1. Indikátory korupčního jednání jsou náznaky a varovné signály upozorňující na možnost výskytu korupčního jednání. Jejich vyšší přítomnost není ještě žádným důkazem, ale měla by vést ke zvýšené pozornosti managementu a všech zaměstnanců MEKR´S s.r.o.
  2. Obecné varovné signály korupčního jednání jsou:
    • vedlejší zaměstnání bez příslušného souhlasu nebo oznámení;
    • odmítání kariérního postupu mimo stávající pracovní zařazení, odpor proti změně úloh nebo přeložení, zvláště pokud jsou spojeny se zlepšením nebo alespoň s vyhlídkou na zvýšení platu;
    • obcházení nebo „přehlížení“ předpisů;
    • odchylky od transakčních a operačních postupů a jejich následné dokumentace;
    • nereagování na podezřelé momenty a události nebo tolerance protiprávního jednání;
    • časté osobní kontakty mezi zaměstnancem a protistranou, jíž se rozhodovací činnost týká;
    • chybějící konflikty s protistranami tam, kde obvykle vznikají;
    • jednání vycházející vstříc protistranám;
    • pohostinnost od třetích osob (zvláštní podmínky při nákupu, poukazy do restaurací a obchodů, pozvání na soukromé nebo obchodní akce obchodních partnerů);
    • chybějící kontrola na místech, kde existuje riziko korupčního jednání;
    • ústní dohody namísto písemných ujednání, chybějící auditní stopa dokládající postup ve věci;
    • koncentrace úkolů na jednu osobu;
    • nedostatečná transparentnost.


© 2020, MEKR´S s.r.o. – všechna práva vyhrazena

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o.

Nahoru ↑